V titulku jsem si nemohla odpustit mateřský duál, protože my se skutečně “stravujeme” spolu. Já vymýšlím, co bude k obídku, připravím jej a následně za velkého humbuku, milionu divných zvuků a desítky frkání se snažím Erika přimět, aby ono jídlo snědl. Dnešní článek jsem věnovala tomu, co se u nás změnilo oproti příkrmům u Alexe, co již máme zavedeno a na co se teprve chystáme.
Nejprve bych chtěla uvést, že primárně se snažím příkrmy pro Erika připravovat doma. Naše zahrada nabízí /sice omezený/ výběr zeleniny a také ovoce. Základem každého vaření příkrmů je pro mě tedy to, co ukořistím z naší produkce. Nejčastěji to jsou suroviny, které používám na objem – dýně (hokkaido) a také cukety. Ty vytvoří základ, který následně doplňuji o “ochucující” složky. Téměř nikdy nechybí mrkev, je hezky nasládlá a Erikovi chutná. Dále přidávám kedlubnu (ne moc, protože by mohl příkrm nepatrně pálit a být vláknitý), červenou řepu (opět to s ní nepřeháním, abychom se z té růžové barvy všude okolo ještě někdy vyhrabali), fenykl (proti nadýmání), brokolici, květák a nezapomínám ani na trochu drceného kmínu. Ten opět funguje proti nadýmání a zároveň jinak bezchutné jídlo také dochucuje. Vždy přidávám jeden druh masa (kuřecí, krůtí, libové vepřové, hovězí, králičí) a k příkrmu vařím přílohu (rýže, brambory, těstovinová rýže). Příkrm mixuji dohladka, přílohu k němu nechávám v celém stavu, pouze brambory mačkám vidličkou. Erik se tak učí jíst i kousky. Příkrmy s přílohou rozdělím vždy do uzavíratelných mističek s víčkem a zamražuji na cca 14 dní dopředu, zároveň vařím většinou dva různé pokrmy. Jídlo samozřejmě nesolím ani nepepřím.
Když není čas rozmražovat nebo mám pocit, že by mohl mít Erik stravování příliš jednotvárné, nemám problém mu jídelníček obohatit vybranými příkrmy ze skleničky. Stejně jako volím kvalitní zeleninu na domácí jídla, hodnotné suroviny se snažím vyžadovat také od kupovaných dokrmů. Už u Alexe se mi vzhledem ke složení, ale i chuti, nejlépe osvědčily příkrmy od značky Hipp. Upřednostňuji u nich online nákup hlavně díky tomu, že se snažím objednat najednou co nejvíce jídel z opravdu široké nabídky značky tak, aby to měl Erik opravdu pestré. Zatím mu nejvíce (stejně jako kdysi u Saši) chutná mrkev s rýží a telecím masem. Směs je díky vysokému obsahu mrkve přirozeně sladká a telecí maso do příkrmů jinak Erikovi běžně nekupuji. Dobře se mi osvědčila také zeleninová řada příkrmů pro vegetariány obsahující čistě jen zeleninu. K obsahu skleničky uvařím vajíčko natvrdo (dávám žloutek i bílek) a Erikovi jej k zelenině polovinu vidličkou rozmačkám. Chutnal nám třeba Bio kuskus se zeleninou.
Od pátého měsíce jsem Erikovi zahájila pomalu zavádění také ovocných příkrmů. Začala jsem sezonním tuzemským ovocem. Tentokrát jsem začala využívat věc, kterou jsem u Alexe neměla, a to síťku na jedení ovoce. Vypadá jako velký dudlík, kdy místo části, kterou dává dítě do úst, najdete síťku a nebo silikonovou část s dírkami. Do ní vložíte kousek ovoce, zavřete a dítě si může ovoce hezky ocucávat, rozmělňovat a vy nemusíte mít obavu, že mu zaskočí.
Dopolední svačinky jsou u nás tedy ve znamení ovoce nebo jogurtu (ten až nyní v 7 měsících). Postupně s obdobím, kdy čerstvé české ovoce začíná být hůře dostupné, používáme i kupované přesnídávky. Opět se snažím vybírat ty, které jsou nedoslazované a nezahušťované. Erikovi hodně chutnají například jablka s hruškami. Když jsme někde venku a potřebuji mu dát svačinku, volím variantu v kapsičce, ke které nepotřebujeme lžičku.
Nyní v sedmi měsících má Erik ještě dvě mléčné dávky v noci (180 mililitrů) a další dvě mléčné dávky během dne. Zatím má o mléko stále zájem, takže ho v tomto směru neomezuji. Večer dostává také banánovou kaši, aby se lépe zasytil na noc. Podařilo se nám už úspěšně (bez negativní reakce) vyzkoušet většinu běžně dostupného ovoce a zeleniny. Máme prověřená také vajíčka a problém mu naštěstí nedělá ani lepek.
Následující měsíce nás čeká více ochutnávání “tuhé” stravy a postupné zavádění více mléčných výrobků – sýrů typu Gervais, jogurtů a následně vyzkoušíme snad i nějaký ten kousek kvalitní šunky. Zkrátka, máme se pořád na co těšit :).
