cof

Reportérka mámou: Jak zvládnout práci při rodičovské dovolené

Dokud jsem chodila každodenně do práce a vstávala brzy ráno, nemohla jsem se dočkat chvíle, kdy odejdu na mateřskou dovolenou. Představa toho, že ráno vstanu, do oběda budu moct být v pyžamu, nebudu se muset líčit, vymýšlet outfit, prostě na pár let vypadnu z toho kolotoče. To bych ale nesměla být já. Po tom, co jsem poslední čtyři měsíce před porodem byla na nemocenské, jsem se nemohla dočkat až vezmu opět mikrofon do ruky. 

Vy, kteří mě sledujete už delší dobu nebo jste si přečetli BIO tohoto blogu, už určitě víte, že již několik let působím v oblasti médií. Kromě toho, že jsem spravovala několik webových stránek, psala příspěvky na různé internetové servery nebo třeba vyučovala středoškoláky mediální výchově, jsem před odchodem na mateřskou dovolenou působila jak reportérka na plný úvazek pro jednu ze severomoravských regionálních televizí. Takže klasické pobíhání s mikrofonem v terénu, střih reportáží a uvádění televizního studia. Tahle práce pro mě nikdy nebyla prací v pravém slova smyslu. Pokud vás totiž něco baví a naplňuje, nepřijde vám, že chodíte pracovat. Plat, který vám přichází následně na účet je vlastně odměnou za to, že se věnujete svému koníčku.

Alex má aktuálně skoro 11 měsíců. Už od jeho zhruba půl roku jsem věděla, že je příhodná chvíle opět se alespoň částečně zapojit do pracovního procesu. Hvězdy mi přály a já tak od dubna opět několik (konkrétně 1-2) dnů v týdnu pracuji zpátky ve své domovské televizi. Poslední týdny mě tak přivedly hned k několika poznatkům, které by mohly pomoct i vám, pokud se pro návrat do práce rozhodujete.

Práce partnera/hlídání – asi nejdůležitejší faktor. Zde samozřejmě záleží také na tom, jak staré máte dítě. Já chodím do práce vždy v ty dny, kdy nechodí manžel. Díky tomu, že pracuje na 12ti hodinové směny, má skoro polovinu týdne volno. V tyto chvíle vyrážím do zaměstnání já. Pokud jde o hlídaní, je potřeba pověřit někoho opravdu zodpovědného, aby jste nemuseli v práci mít starosti, zda je o vaše dítě postaráno. Já v tomto směru musím hrozně moc poděkovat rodině, hlavně mojí mamince a manželovi, protože jen díky nim můžu do práce chodit.

Velikost úvazku/typ spolupráce – já osobně bych se s malým dítětem nepouštěla do pracovního úvazku většího než tři dny v týdnu. Na prvním místě pro mě vždycky bude Alex. Pracuji tedy 1-2 dny v týdnu a spolupracuji tzv. na IČO. Zde si doporučuji prostudovat, jaké výhody jako poživatel/ka rodičovského příspěvku máte/nemáte (zejména z hlediska povinných odvodů státu).

Práce z domova – asi nejideálnější záležitost. Pokud se vám tedy podaří si doma vyšetřit čas na zpracování vašich úkolů. Zde doporučuji využívat chvíle, kdy máte doma partnera, někdo vám hlídá nebo dítě prostě spí. Má práce se dá z domova dělat tak půl na půl. Za tématem musím vždy vyjet, společně s kameramanem jej natočit, převzít si závěry a domluvit v práci, co je potřeba. Některé dny odmoderuji také studio. Pak odjíždím domů, kde reportáž stříhám a komponuju, nahrávám mluvený komentář a odesílám zpět do redakce. Za tuto možnost jsem nesmírně ráda, protože sedět v práci a pod tlakem co nejrychleji stříhat, by nepřinášelo ty správné výsledky.

Dítě sebou v práci – i tato možnost se nabízí. Já osobně jí mám jako tu poslední možnou. Pokud by mi z nějakého důvodu nevyšlo hlídání, nastala nějaká nenadálá situace nebo bych musela odjet do práce z hodiny na hodinu, prostě bych si Lexu vzala sebou. I z tohoto důvodu mám nosítko Ergo Baby, kde se mu moc líbí. V práci máme baby friendly prostředí, ani v redakci by tedy nestrádal. Zde však opět musí předcházet důkladná příprava. Plenky, ubrousky, jídlo, mléko, náhradní oblečení, deka, kočárek/nosítko…bez toho všeho se s miminkem neobejdete.

Logistika – pokud chcete pracovat během péče o své dítě musíte být brilantní plánovač. U mě konkrétně to funguje takto. Na začátku týdne se domluvím, kdy a kde mám natáčet. Domluvím si rozhovory se zainteresovanými lidmi. Musím vyřešit, zda je v inkriminovaný okamžik manžel zrovna doma. Někdy se stane, že přijíždí ráno z práce v dobu, kdy já už musím být v redakci. Tady pak nastupují na hodinku babičky, u kterých si manžel malého vyzvedne. Na den, kdy jsou spolu, musím vždy připravit dvě jídla. Jeden příkrm pro Sašu (většinou mám navařeno do zásoby v mrazáku) a oběd pro manžela a pro mě až přijdu z práce. Pokud se do stejného data sejde ještě další událost jako je například oprava auta, musíte svou strategii promyslet ještě mnohem důkladněji.

Sebekázeň – bez té to rozhodně nepůjde. Je potřeba si uvědomit jediné, pokud jsem o tuhle práci stál/a a dostal/a možnost přizpůsobit si jí svému dítěti, musím být precizní. Hlavně tedy dodržovat termíny a snažit se splnit zadané úkoly nejlépe, jak jsme schopná/ý. Já mám například pravidlo takové, že každou reportáž odesílám do redakce nejpozději večer před dnem, kdy má jít v premiéře. Zbude mi tak pár hodin pro jistotu, kdyby se něco nepovedlo (nešel internet, webhosting, něco bylo v reportáži špatně, …).

Styčný důstojník – tedy člověk, který vám v sídle firmy zařídí vše potřebné. Díky němu neztratíte přehled, budete mít dostatečný přísun úkolů a v případě problémů se poradíte. Já právě takovouto kolegyni v práci mám a děkuju za ní. Naplánuje mi natáčení a se vším, co nemohu prezenčně udělat já, pomůže. Zkrátka poklad!

Být na tento krok připravená/ý – do práce při rodičovské dovolené byste měli jít jen tehdy, pokud jste si 100% jistí, že jste ochotní připravit se o nějaké to pohodlí. V neposlední řadě se budete muset na nějakou tu hodinu odloučit od svého malého miláčka a věřte, že to není úplně jednoduché.

Doufám, že mé postřehy budou inspirací a pomůckou pro ty z vás, kteří právě přemýšlejí o svém návratu do práce nebo se rozhodují o tom, zda budou po narození dítěte ve svém zaměstnání pokračovat. Vaše Wevush 🙂

 

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*